Jedna z nejvýznamnějších osobností celé dosavadní historie České společnosti pro jakost opustila naše řady: 8. srpna 2010 zemřel ve věku nedožitých 84 let zakládající člen ČSJ, její čestný člen a  držitel Ceny Anežky Žaludové Ing. Zdeněk Janeček, CSc.

Je pro nás smutným úkolem informovat o tom jménem České společnosti pro jakost všechny její členy i širší veřejnost.

Byl vynikajícím odborníkem a přitom člověkem s rozhledem, jaký bývá nazýván renesančním – měl pozoruhodné znalosti jazyků, nejen praktické, ale i teoretické, vyznal se v kultuře (v mládí se hudbě a divadlu i aktivně věnoval), byl na svou dobu neobyčejně scestovalý... Po desítky let se významně podílel na formování toho, co dnes nazýváme managementem kvality, stál u zrodu ČSJ a měl velké zásluhy o její budování a rozvoj.

Bude nám chybět. Jeho znalosti a schopnosti i aktivita a pracovitost, které si zachovával i ve vysokém věku, byly právě pro nás ve vydavatelství velmi důležité a budou nyní obtížně nahraditelné. Vždyť pro nás, respektive pro Vás čtenáře, ještě letos na jaře připravoval pravidelné anotace z německého časopisu QZ a chystal i nějaké vlastní příspěvky...

Před čtyřmi lety při svých osmdesátinách nám Zdeněk Janeček v rozhovoru pro Perspektivy jakosti mimo jiné řekl:

„Zřejmě jsem workoholik, nejvíc mě baví o něčem přemýšlet, přijít na nové poznatky a výsledky sdělovat ostatním. Velmi rád jsem učil... Přál bych si, aby mi zdraví a další okolnosti umožnily v tom přemýšlení, vymýšlení a sdělování poznatků co nejdéle pokračovat!“

Co tehdy přál do budoucna České společnosti pro jakost a svým následovníkům a nám všem?

„Jako zakládající člen a čestný člen ČSJ pochopitelně Společnosti přeji co nejlepší budoucnost, úspěchy v její činnosti a dosažení skutečně vedoucího postavení mezi organizacemi, které se věnují rozvoji jakosti. Považuji však za nutné, aby se ČSJ uplatňovala v konkurenčním prostředí nejen poznatky přejímanými z různých cizích zdrojů. Tím netvrdím, že by originální produkty, tak říkajíc z vlastní tvorby, měly představovat většinu toho, co ČSJ nabízí. Naopak, stačí malý podíl. Ale vedoucí postavení se bez této originální tvorby nedá získat ani udržet. Pouhé tvrzení ve stanovách o vedoucím postavení k tomu nestačí. A také si myslím, a při každé příležitosti se to snažím připomínat, že nemůže uškodit trochu víc etického jednání a chování. I to je dnes podmínkou úspěchu.

Svým kolegům a následovníkům přeji mnoho spokojenosti jak v odborném, tak v soukromém životě. Myšlenka jakosti by neměla zaniknout, je to podmínka nejen dalšího rozvoje, ale i další existence lidí... Také jim doporučuji, aby ve své práci nepodléhali současnému modernímu heslu „Proč bych přemýšlel, když všechno, co potřebuji, najdu na Internetu“; držet se tohoto hesla je záruka (abych se vyjádřil matematicky) konvergence k nule. Samostatné myšlení je vhodná obrana proti přejímání nesmyslů. A takovou obranu potřebujeme bez výjimky všichni a stále, nebo spíše čím dál víc. Takže to je ono mé závěrečné přání nám všem bez rozdílu.“

Snad by se nezlobil nebo by byl dokonce rád, že to právě teď a tady připomínám jako vzpomínku na něj a snad i jako jeho odkaz.

Zdeněk Svatoš

(Celý rozhovor otištěný v Perspektivách jakosti 2006/4 si můžete přečíst zde.)