Součástí týmového setkání v Nymburce v rámci letošní listopadové konference "Inovace a péče o kvalitu" byla hra, či lépe řečeno cvičení, které mělo v krátkosti osvětlit základ metody TRIZ a umožnit ji zúčastněným procvičit. Slíbil jsem, že podklady, s nimiž účastníci pracovali, budou k dispozici na webových stránkách ČSJ. Tímto krátkým příspěvkem bych chtěl naznačit, že se tak stalo a materiály jsou na www.csq.cz skutečně k dispozici, a seznámit další zájemce se základními informacemi o této metodě.

TRIZ je strukturovaná sbírka řešení technologických problémů, které lze nalézt v různých odvětvích a na jakékoliv úrovni komplexnosti. Tato řešení byla odvozena za více než 40 let z patentů po celém světě a byla převedena do malého množství pravidel a metod. Krása TRIZ spočívá v tom, že jde jak o způsob myšlení, tak i o soubor metod  a že znalostní báze pro TRIZ je k dispozici veřejně a zdarma. Pionýrská práce byla odvedena vizionářem G. Altshullerem (1926-98) v Rusku. Nyní získává TRIZ širší popularitu a je akceptován v USA, Evropě i Asii. U nás byla tato metoda mj. prezentována v roce 2006 během Evropského týdne kvality na konferenci „Nejlepší zkušenosti pro lepší kvalitu života“ [1]. Pozornost metodě TRIZ, jejím možnostem a využití v praxi věnuje Asociace inovačního podnikání ČR. V časopise Inovační podnikání & transfer technologií, vydávaném AIP ČR, byl nedávno publikován článek o této metodě [2] a názory na TRIZ z praxe [3]. Jakýkoliv problém v průmyslu od nás vyžaduje vyrovnat se s komplexními záležitostmi v rámci omezení, která jsou dána naší zkušeností a technickými znalostmi a také technickou znalostní základnou, která je dostupná. TRIZ významným způsobem tyto zdroje posiluje. Začínáme s vyjasněním problému a jeho zaostřením z širší systémové úrovně směrem k subsystémům, komponentům, funkci a nakonec k úrovni jednotlivých parametrů a charakteristik. Za těchto okolností lze problém studovat v jeho nejzákladnější formě. Ve druhém kroku využijeme metodu TRIZ, např. 40 tvůrčích principů nebo 76 standardních řešení (vše získáno na základě analýzy patentů), abychom vygenerovali řadu proveditelných řešení. Ve třetí fázi ta nejslibnější řešení transformujeme z jednoduchého, detailního konceptu zpět do využitelné formy. Tato poslední fáze je nesmírně důležitá, protože vytváří konkurenční výhodu, vyplývající z toho, jak dobře je řešení převedeno pro uživatele do nového produktu, procesu nebo invence.

Autor: Ing. Libor Friedel, MBA, působí jako poradce a lektor NOVATIO Consulting, s. r. o.; pracuje mj. v projektech
ČSJ či CzechInvestu. Je doktorandem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a členem týmu Centra aplikovaného ekonomického výzkumu při této univerzitě.

Kontakt: libor_friedel@volny.cz

Nezkrácený článek naleznete v časopise Perspektivy jakosti 4/2007.