Podle Indexu vnímání korupce 2006 vypracovaného organizací Transparency International se Německo nachází v mezinárodním porovnání na 16. místě, a tím na stejné úrovni s Hongkongem nebo USA. (Česká republika je 46. – spolu s Kuvajtem a Litvou, těsně za Itálií a Malajsií a před Lotyšskem a Slovenskem; pozn. red. PJ.) Aktuální a částečně soudně postihované hospodářské delikty u firem Siemens, Volkswagen, Mannesmann nebo Deutsche Bank poškozují dobrou pověst německého hospodářství. Přitom existují již řadu let osvědčené způsoby k omezení rizika korupce.

Mnozí podnikatelé, kteří koketují s trhy budoucnosti v Číně nebo Rusku, se děsí tváří v tvář nebezpečí nezvládnutelných obchodních praktik. Vzhledem k tuzemským případům uplácení a zpronevěry je ovšem otázkou, zda je tato zdrženlivost odůvodněná. Protože to, co němečtí politici a manažeři požadují od rozvíjejících se států, platí zatím i pro Německo: korupce by se měla intenzivně potírat, aby obchodní partneři a investoři mohli mít  v budoucnu důvěru ve zdejší hospodářství. Pojišťovny oznamují, že velká část plateb důvěrného pojištění škod se vyplácí kvůli korupci, případně úplatnosti. Za poslední dva roky se v mezinárodním a německém porovnání stal téměř každý druhý podnik obětí nějakého hospodářského deliktu. Podle studie auditora pro hospodaření Price Waterhouse Coopers bylo 62 % prověřovaných německých podniků o velikosti nad 5 000 zaměstnanců postiženo průměrnou škodou ve výši 3,4 milionu eur. Z pachatelů patřilo 32 % k vrcholovému managementu a požívali po dobu zhruba deseti let zvláštní důvěry podniku. List Frankfurter Allgemeine Zeitung uveřejnil kroniku nejnovějších případů uplácení, která působivě potvrzuje tato čísla. Toto zjištění je pozoruhodné, když již několik let existují podněty ke zvýšení odolnosti podniků proti korupci. Tak vstoupil již v roce 1998 v platnost Zákon pro kontrolu a transparenci v oblasti podniku (krátce KonTragG), který vyžaduje prostřednictvím § 91 odst. 2 Zákona o akciích (AktG), že se musí zavést celopodnikové systémy včasného varování. Představenstvu se v něm ukládá „učinit vhodná opatření, zvláště zřídit kontrolní systém, aby byly trendy ohrožující další trvání společnosti včas rozpoznány“. Obchody na základě zkorumpovaných jednání, které mohou ohrozit budoucnost podniku, mají být takto rozpoznány a znemožněny. V USA následoval v roce 2002 v souvislosti s případy falšování bilancí u společností Enron a Worldcom zákon „Sarbanes-Oxley-Act“. Podle sekce 404 musí podniky orientované na burzu nebo jejich holdingy popsat podnikové procesy, ve kterých vznikají čísla pro vypracování finanční zprávy. Interní kontrolní systémy mají omezit riziko špatného výkazu bilance. Od té doby se skloňují pojmy jako Compliance Management nebo Corporate Governance. Avšak jen mluvit zde nepomáhá, pouze přísná organizace může korupci postavit bariéru. Ani ombudsman není řešením, neboť ten může zasáhnout teprve tehdy, když už je příliš pozdě.

Autor: Dr.-Ing. Heinz W. Adams, právník, je dlouholetý expert v oblasti technického práva. Je autorem rozsáhlé odborné literatury.

Kontakt: info@aup-group.de, www.aprecht.de

Nezkrácený článek naleznete v časopise Perspektivy jakosti 3/2007.