V souvislosti s probíhající přípravou české verze dvou základních mezinárodních terminologických norem ISO z oblasti aplikované matematické statistiky a teorie pravděpodobnosti je řešen závažný a obtížný problém určení českých ekvivalentů ke klíčovým anglickým termínům accuracy, precision a trueness. V této souvislosti je třeba vycházet mj. i z formulovaných obecných zásad pro tvorbu odborných termínů a zavádění případných změn v odborné terminologii. Uvedený problém si zaslouží širší diskusi a hledání konsenzu, a proto autor příspěvku i redakce Perspektiv jakosti žádají čtenáře, aby k němu zaslali své připomínky.

Úvod
V současné době se připravuje v Technické normalizační komisi TNK 4 Aplikace statistických metod česká verze základních mezinárodních terminologických norem z oblasti aplikované matematické statistiky a teorie pravděpodobnosti ISO 3534-1:2006 Statistics – Vocabulary and symbols – Part 1: General statistical terms and terms used in probability a ISO 3534-2:2006 Statistics – Vocabulary and symbols – Part 2: Applied statistics, jejichž konečné znění obdržel Český normalizační institut (ČNI) koncem minulého roku od sekretariátu Technické komise ISO TC 69 Applications of statistical methods. Tyto normy jsou citovány prakticky ve všech předmětových a všeobecných mezinárodních normách, poněvadž shrnují základní terminologii z oblasti zkoušení produktů, řízení kvality včetně regulace výrobních procesů, přejímání produktů všech druhů, vzorkování kusových a hromadných materiálů, zpracování experimentálních dat, plánovaní pokusů, testování statistických hypotéz atd. a obecně zpracování a interpretace nejrůznějších forem informačních výstupů.

Přestože citované normy obsahují definice několika set odborných termínů, konkrétní problém, který předkládáme v tomto příspěvku, se týká pouze skupiny tří termínů českých ekvivalentů k anglickým termínům accuracy, precision a trueness. Tyto termíny – dosud překládané přesnost, shodnost a správnost – jsou základními pro oblast metrologie, hodnocení práce laboratoří a zkušeben a jejich vzájemné porovnání, hodnocení technologických výstupů v nejrůznějších technických odvětvích, ale i laboratoří přírodovědných, lékařských, sociologických a dalších a objevují se nejen v technických normách a předpisech z oblasti zkušebnictví, v odborných publikacích a vysokoškolských učebnicích, ale v důsledku potřeby zachování požadované vzájemné harmonizace i ve smlouvách a dalších právních dokumentech.

Je pochopitelné, že ve výše uvedených normách ISO má každý odborný termín svoji definici, a je logické, že právě tyto definice a jejich obsahy by měly být zváženy při hledání příslušného českého ekvivalentu k danému anglickému termínu. Při tom zmíněná definice je „svatá“, nelze ji měnit, neboť pomocí ní se vzájemně odlišují příslušné fyzikální, chemické, ekonomické, měřené a další veličiny, činnosti a výstupy, poněvadž teprve pomocí nich se stanovuje, co se měří, zda zkoumaný produkt splňuje příslušné technické požadavky atd. Definice uvedených tří termínů (v češtině i angličtině) a některých dalších návazných termínů jsou shrnuty v kapitole 1 tohoto příspěvku. Není tedy divu, že zástupci jednotlivých výrobních odvětví se snaží v okamžiku revizí podobných typů mezinárodních norem a přípravy jejich převodu překladem uplatnit své vlastní přístupy s cílem je prosadit a legalizovat. Ovšem i tvorba odborné terminologie a zavádění případných změn v odborné terminologii mají svá pravidla, která nelze ignorovat a která by měla být při všech terminologických změnách a tvorbě nových termínů respektována. Jejich stručné shrnutí je podáno v kapitole 2 tohoto příspěvku, kde je tlumočen i přístup Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., (dále jen ÚJČ), se kterým bylo řešení daného problému rovněž konzultováno.

Každý zaváděný nový termín by měl vždy v maximálně možném rozsahu dodržet jednotu mezi jazykovým obsahem termínu a definicí termínu specifikovanou v příslušné normě, předpisu apod. Nelze tedy přiřazovat české odborné termíny k anglickým ekvivalentům zcela volně a bez prověření, zda tato jazyková jednota je splněna. To vyžaduje konfrontaci navrhovaných termínů s odborným a hovorovým (laickým) jazykovým územ. Aplikace tohoto pohledu na nabízené české ekvivalenty k diskutovaným třem anglickým termínům (accuracy, precision a trueness) je náplní kapitoly 3 tohoto příspěvku, v níž si všimneme i potřeby zohlednění dalšího významného rysu, a to historie vzniku a změn některých termínů a jejich českých ekvivalentů, a uvedeme příklady z odborné a hovorové (laické) češtiny.

Autor: Ing. Vratislav Horálek, DrSc., je dlouholetým předsedou TNK 4 Aplikace statistických metod při ČNI. Je nositelem Ceny Vladimíra Lista (2006), udělované ČNI za významný a dlouholetý podíl na rozvoji technické normalizace. Působí jako lektor a konzultant ČSJ v oblasti statistických metod v řízení jakosti.

Kontakt: vratislav.horalek@volny.cz
tel. 222 954 705

Nezkrácený článek naleznete v časopise Perspektivy jakosti 3/2007.