Nároky na bezpečnost stoupají v současném světě ve všech oblastech a ve všech smyslech tohoto slova. Nezbytné je uplatňování zcela nových přístupů k řešení bezpečnostní problematiky, hledání a používání nových nástrojů a metod. Jako perspektivní a všestranně efektivní se jeví systémy managementu rizika. Je zákonité, že se tento moderní trend promítá i do technické normalizace.

V souvislosti s probíhající přípravou české verze dvou základních mezinárodních terminologických norem ISO z oblasti aplikované matematické statistiky a teorie pravděpodobnosti je řešen závažný a obtížný problém určení českých ekvivalentů ke klíčovým anglickým termínům accuracy, precision a trueness. V této souvislosti je třeba vycházet mj. i z formulovaných obecných zásad pro tvorbu odborných termínů a zavádění případných změn v odborné terminologii. Uvedený problém si zaslouží širší diskusi a hledání konsenzu, a proto autor příspěvku i redakce Perspektiv jakosti žádají čtenáře, aby k němu zaslali své připomínky.

V březnu tohoto roku vyšlo a 1. dubna nabývá účinnosti nové vydání mimořádně důležité normy ČSN EN ISO/IEC 17021 „Posuzování shody – Požadavky na orgány provádějící audit a certifikaci systémů managementu“ (třídící znak 01 5257). Příspěvek tuto normu podrobněji přibližuje a ukazuje její využití a význam z hlediska systémů managementu kvality.

Cílem tohoto příspěvku je poskytnout základní informace o osobě, která zajišťuje a provádí pro různé zaměstnavatele (podnikatelské i ostatní subjekty) úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále jen „zajišťování úkolů v prevenci rizik“). Tato osoba se nazývá ,,odborně způsobilá osoba pro zajišťování úkolů v prevenci rizik“ (dále jen ,,OZO BOZP“).

Norma ISO 9004 je od počátku až dosud převážně chápána (v rozporu se záměrem, cílem a potenciálem) jen jako jakýsi doplněk „všespasitelné“ normy ISO 9001. Nezávazný, a tedy nedůležitý – alespoň z hlediska všech těch, kdo mají před očima jen certifikaci. To by se konečně mělo změnit.

Příspěvek je reakcí čtenáře na článek Ing. Vratislava Horálka, DrSc., otištěný v minulém čísle tohoto časopisu (PJ 2007/3, str. 33–37). Týká se aplikace diskutovaných termínů v úzce speciální oblasti – inženýrské geodezii; přesto, respektive právě proto je zajímavý jako příklad širokého praktického dopadu diskutované problematiky a konkrétně případných změn do nejrůznějších oborů a oblastí, který je třeba mít na zřeteli.

Postupy a kritéria pro hodnocení shody se specifikovanými požadavky pro produkt se odlišují od postupů a kritérií pro hodnocení shody se specifikovanými požadavky pro dávku produktů. Tento příspěvek je zaměřen pouze na hodnocení shody produktu s požadavky uvedenými v dokumentu, obvykle v technické specifikaci.

Současné právní předpisy platné v ČR a EU kladou na společnosti řadu požadavků a povinností. Společnosti ve většině případů tyto požadavky více-méně plní, zejména dotýkají-li se přímo oblasti jejich činnosti. V řadě případů si však vedení společnosti či její zaměstnanci nejsou ani vědomi skutečnosti, že ten či onen legislativní požadavek se týká i jejich aktivit. Trvalé a právním normám vyhovující plnění je často velmi složité i z důvodů neustálých změn v předpisech a obtížné orientace v těchto změnách. Dvěma oblastmi, které jsou pro tento případ typické, jsou ochrana životního prostředí a zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Ani jedna z těchto oblastí se většinou jakoby přímo nedotýká činnosti společnosti, resp. neovlivňuje primárně nijak zásadně její efektivní fungování, a proto jsou požadavky často opomíjeny. Následující text by měl poskytnout rámcový přehled nejběžnějších povinností a rizik vyplývajících z jejich neplnění.

První část, otištěná v tomto čísle, je zaměřena na oblast ochrany životního prostředí. V příštím čísle bude následovat část zaměřená na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu a dále naznačení efektivní cesty k plnění legislativních požadavků v obou uvedených oblastech.

Od 15. května tohoto roku je účinná novela zákona 110/1998 Sb., o potravinách, která zapracovává příslušné předpisy EU a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství povinnosti provozovatele potravinářského podniku (PPP) a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky.