Proč tato nová rubrika?
18.1.20082007 / 1doporučit, tisk
Téměř každý z nás – i když není zrovna spisovatelem, novinářem či tiskovým mluvčím – produkuje v rámci své práce (i mimo ni, samozřejmě) množství nejrůznějších písemných dokumentů. A přiznejme si, že kdyby naše „hlavní“ produkty měly tolik neshod jako některé produkty písemné, se zlou bychom se potázali. Přitom jakákoli písemnost je také produktem, který má svého zákazníka, ať už vnitřního, či vnějšího, a měla by také mít svou kvalitu – mj. splňovat specifikace (např. pravidla pravopisu), ale hlavně stoprocentně plnit svůj účel, např. poskytovat srozumitelné, správné, resp. zamýšlené, a většinou i jednoznačné sdělení. A ona taková nicotná čárka ve větě, která chybí nebo je navíc, nebo i jiná chybička může znejasnit, pozměnit, či dokonce zcela změnit smysl určitého textu – se všemi někdy i třeba fatálními právními a/nebo finančními následky, nemluvě o vlivu na image nás osobně i organizace, kterou v jakékoli funkci zastupujeme.
Mnozí si to uvědomují, ale co s tím? Většinou jsme toho už od školy z pravopisu či stylistiky dost zapomněli a hodně je toho také, hlavně pro nás starší, od té doby nového... V článečku „O kvalitě našeho vyjadřování...“ v loňském třetím čísle našeho časopisu (PJ 2006/3, str. 65) jsme tyto skutečnosti v trochu lehčím tónu připomněli. Článek vzbudil z více stran příznivou odezvu a stal se tak předzvěstí nové rubriky, kterou vám napříště budeme pravidelně přinášet. Poradkyní, která nás bude upozorňovat na časté „neshody“ v našem vyjadřování a navrhovat nám „nápravná a preventivní opatření“, je odbornice nadmíru povolaná. Mnozí jsme se s jejími články již setkali a určitě si na ně vzpomínáte: vycházely v dnes již bohužel neexistujícím Magazínu ČSN v rubrice „Správně česky“. Paní doktorka Věra Vlková ráda nyní přijala naši žádost o spolupráci. Zadání je oproti zmíněnému dřívějšímu seriálu v jednom odlišné – příspěvky budou kratší a zaměřené jednoznačně prakticky. Ne zasahující hlouběji do teorie, ale stručná pomůcka nám všem nelingvistům pro naši každodenní praxi. A s množstvím příkladů z praxe. Nechceme mentorovat (v tom špatném slova smyslu), chceme pomáhat. Jako první téma si autorka z vlastní bohaté zkušenosti vybrala to následující.