Sejde-li se v jazykovém projevu (textu) více předložek vedle sebe, popř. několik předložek spojených spojovacími výrazy, většinou to znamená, že máme problém. Někdy menší a relativně snadno přehlédnutelný, jindy poměrně výrazný: od narušení plynulosti výpovědi přes ovlivnění její jasnosti a srozumitelnosti až po vyjádření gramaticky zcela neúnosné. Užívání předložek totiž vůbec není tak snadné, jak se na první pohled může zdát.

Starosti nám může způsobit nejen samotný výběr náležité předložky ve vztahu k významové stránce sdělení, ale také předložkové vazby, spojování předložek a také hledisko slovosledné.

Mluvíme-li o slovosledu, máme na mysli typy jako:

Podobné výroky znějí poněkud krkolomně a tím, že kladou zbytečné nároky na orientaci v textu a jeho pochopení, přesahují hranice komunikační přijatelnosti. Aby byly stylisticky přijatelné, je třeba je nějakým způsobem upravit. Nejjednoduší cestou k nápravě bývá změna pořádku slov:
• Ze závěrů uvedených v publikaci je zřejmé...
• U výrobků tohoto typu se jedná o obvyklé řešení.
• Přes problémy z toho vyplývající bude cíle dosaženo.
• Museli jsme se vyrovnat s názory pro nás nepřijatelnými.

Další možností je užití vedlejší věty, popř. jiná podobná úprava:
• Ze závěrů, které jsou uvedeny v publikaci, je zřejmé...
• Přes problémy, které z toho vyplývají, bude cíle dosaženo.
• Po volbách, které pro ni byly neúspěšné, se stáhla do ústraní.
• Nároky se zvyšují při zahájení výroby nového výrobku i při každé změně výrobní technologie.
• Nároky se zvyšují jak při zahájení výroby nového výrobku, tak při každé změně výrobní technologie.
• Nároky se zvyšují nejen při zahájení výroby nového výrobku, ale také při každé změně výrobní technologie.

Primárně ovšem nejde o to, jak podobné stylizační nedostatky „opravit“, ale o to, abychom si uvědomili jejich nedostatky a pokud možno se jich vůbec nedopouštěli. Kladení předložek beze spojek vedle sebe bývá nejčastěji způsobeno nepozorností nebo nedbalostí. Jsme-li ochotni ho za jistých okolností přijmout v běžném mluveném projevu, neměli bychom být zdaleka tak tolerantní v projevu psaném, zejména publicistickém a odborném.

Autorka: PhDr. Věra Vlková, CSc., je vedoucí kanceláře České asociace výrobců výtahů. V rámci i mimo rámec svých pracovních povinností se věnuje terminologické a překladatelské práci. V oblasti terminologie, odborného vyjadřování a odborného překladu dlouhodobě spolupracuje s Českým normalizačním institutem (je mimo jiné předsedkyní TNK 114 Terminologie. Principy a koordinace).

Kontakt: cavv@mbox.vol.cz

Nezkrácený článek naleznete v časopise Perspektivy jakosti 1/2007.