Dnešním tématem se tak trochu zpronevěříme zásadě této rubriky, kterou je zaměřovat se na co nejtypičtější a nejnepříjemnější problémy z každodenní praxe. Přesto je to téma zajímavé a poučné, a to i v širších souvislostech. Ale co naplat – spíše tak trochu (hezky česky řečeno) „pro fajnšmekry“. Na příště připravíme opět téma z těch, která nás všechny nejvíce pálí a zlobí.

Zkusme se tentokrát společně zamyslet nad tím, jak jsou v současné době vnímána spojení kombinovaných číslovkových výrazů s počítaným předmětem, která mají tuto podobu:

Zničena byla 21 továrna; 22 metry od parkoviště narazil do překážky; v šifře se objevily 33 shodné znaky; námořnictvo ztratilo 2261 muže; 1221 válečná loď bombardovala pobřežní opevnění; potopeny byly posádky těchto lodí v počtu 2001 námořník – atd. atp.

Z hlediska doposud stále platných gramatických zásad sice nelze proti uvedenému způsobu vyjádření naprosto nic namítat, z hlediska logiky a logické výstavby textu v nás však většinou přinejmenším hlodají pochybnosti, zda je takto skutečně všechno v pořádku a jak má být, popř. zda neexistuje také jiné, alternativní řešení, které bychom vnímali jako racionálnější, méně násilné, které by již na první pohled bylo přehledné, jasné a zcela jednoznačné a již svou jazykovou formou navozovalo adekvátnější představy, a bylo tak vůči adresátům jazykového projevu vstřícnější a přátelštější.

V českých mluvnicích se po velmi dlouhou dobu striktně razilo pravidlo, že z hlediska čísla a gramatické shody se kombinované číslovkové výrazy nechovají jako celek, ale pád počítaného předmětu se řídí číselným výrazem nejnižšího řádu, tj. tím, který stojí na posledním místě – v případě celých čísel na místě jednotek, v případě desetinných čísel pak na posledním desetinném místě. Pokud jde o celá čísla, znamená to např.

21 muž    21 továrna   21 plavidlo
22 muži   22 továrny   22 plavidla
23 muži   23 továrny   23 plavidla
24 muži   24 továrny   24 plavidla
25 mužů  25 továren   25 plavidel

Promítneme-li si k tomu ještě navíc pádovou soustavu češtiny, snadno dospějeme k závěru, že celá situace je tak poměrně komplikovaná, obtížně přehledná a jak pro autory, tak i pro adresáty jazykového projevu také jen málo příznivá. Na tomto místě ovšem veškeré problémy a komplikace ještě zdaleka nekončí. Stejné pravidlo se uplatňovalo také při vyjadřování shody, ať již šlo o přívlastek (33 shodné znaky; 53 051 voják přítomný v Řecku; 1221 válečná loď; 291 podezřelá osoba), anebo o shodu přísudku s podmětem (přežil 71 muž; 121 rukojmí byl propuštěn; 1221 válečná loď bombardovala; 291 podezřelá osoba byla trestána; 31 písmeno vykazovalo shodné znaky). Na dodržování všech těchto pravidel byl přitom kladen mimořádně silný důraz, bylo velmi nekompromisně vyžadováno a jakékoliv jejich porušení bylo pranýřováno a považováno za znak nekulturnosti a nekultivovanosti.

Zejména tehdy, když číselný výraz končí jedničkou, vyznívají ovšem takováto spojení značně nelogicky a křečovitě a někdy také mohou mít nechtěné (a mnohdy i značně nežádoucí) komické účinky. Jediným přijatelným a také akceptovatelným východiskem, které se v této situaci nabízelo, bylo užívání číselných výrazů ve slovní podobě jedenadvacet/ jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet, jedenatřicet/jednatřicet, dvaačtyřicet, třiapadesát atd., protože u nich počítaný předmět stojí vždy pouze v jediné podobě, a to ve 2. pádě množného čísla – tj. jedenadvacet mužů, dvaadvacet mužů, třiadvacet mužů, pětadvacet mužů atd.

Také tento způsob vyjadřování však měl svá úskalí. Univerzální uplatnění mohl mít pouze v mluvených projevech, v projevech psaných však byl limitován rozsahem číselného výrazu; většinou se používal jen u výrazů nepřesahujících stovku.

Brzy se také přihlásili ke slovu zapřisáhlí odpůrci, kteří argumentovali německým způsobem tvoření číselných výrazů, to znamená podobami einundzwanzig, zweiundzwanzig atd., analogické české podoby prohlásili za jejich nápodobu, a tudíž za germanismus prznící naše vyjadřování. Jakkoliv se tento názor nikdy nesetkal s příznivými ohlasy, natož s všeobecným přijetím, v mnoha uživatelích až dosud přetrvává pocit, že s těmito podobami není něco tak úplně v pořádku, a to i přesto, že byly pně akceptovány dokonce už Josefem Jungmannem v období našeho národního obrození, v období skutečně vyhrocených bojů za svébytnost a čistotu českého jazyka.

Jistým pozůstatkem této situace je patrně i to, že se dodnes traduje – většinou bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení či odůvodnění, anebo jen s poukazem na nepatřičnost změny pořadí desítek a jednotek v porovnání s číselným vyjádřením – že ve stylu odborném je prostě užívání číselných výrazů typu jedenadvacet/jednadvacet, dvaadvacet atd. „naprosto nevhodné“.

Významový rozpor mezi jednotným číslem podstatného jména (a tomu odpovídající gramatickou shodou) a množstvím vyjadřovaným číselným výrazem je přitom natolik výrazný a silný, že již odedávna existují snahy o jeho odstranění. Ke zvýraznění a dalšímu zesílení tohoto rozporu navíc ještě dochází při spojováním číselných výrazů se shrnujícími výrazy jako všechen, veškerý, celý, každý apod.; např. všechen 121 rukojmí byl propuštěn; celé 21 letadlo se z mise nevrátilo; veškerá 21 indicie byla zavádějící; všechno 31 písmeno vykazovalo shodné znaky; všechen 161 umělecký předmět byl jen nedokonalým padělkem. – Kromě toho může podobný způsob vyjádření vést také k různým významovým pochybnostem či spekulacím.

Ponecháme-li stranou nejrůznější „obchvaty“, tj. takové stylizační úpravy, aby problém vůbec nevznikl, a nebylo ho tedy ani třeba řešit, začala se postupně uplatňovat unifikační tendence vedoucí k tomu, že se začal používat pouze jediný pád počítaného předmětu, a to 2. pád množného čísla. To znamená:

21 mužů    21 továren    21 plavidel
22 mužů    22 továren    22 plavidel
...               ...                  ...
25 mužů    25 továren    25 plavidel

Přes veškeré počáteční odsudky tento způsob vyjadřování postupně získal natolik výraznou převahu, že lpění na původních gramatických požadavcích bylo dále objektivně neudržitelné. Platná kodifikace proto tak dokonce již několik desítek let nabízí dvě rovnocenné možnosti:

1. Původní pravidla týkající se pádu počítaného předmětu, tak jak jsou popsána výše, zůstávají i nadále a bez jakýchkoliv změn v platnosti.
2. Vedle toho se však jako plnoprávná, plně spisovná a také univerzálně použitelná varianta přijímá způsob, kdy se číselný výraz chová jako celek s číselnou platností „více než jedna“ a kdy i u výrazů s 1, 2, 3 a 4 na místě jednotek se užívá počítaný předmět v jednotné podobě 2. pádu množného čísla a také analogická gramatická shoda – to znamená:

Zničeno bylo 21 továren; 22 metrů od parkoviště narazil do překážky; v šifře se objevilo 33 shodných znaků; námořnictvo ztratilo 2261 mužů; 1221 válečných lodí bombardovalo pobřežní opevnění; potopeny byly posádky těchto lodí v počtu 2001 námořníků atd.

Autorka: PhDr. Věra Vlková, CSc., je vedoucí kanceláře České asociace výrobců výtahů. V rámci i mimo rámec svých pracovních povinností se věnuje terminologické a překladatelské práci. V oblasti terminologie, odborného vyjadřování a odborného překladu dlouhodobě spolupracuje s Českým normalizačním institutem, je mimo jiné předsedkyní TNK 114 Terminologie. Principy a koordinace. Je autorkou publikace Terminologické zásady a jejich společenské aplikace (překladu anglického textu Směrnice pro terminologickou politiku /Infoterm; UNESCO, Paříž 2005/ a komentáře k této směrnici s ohledem na český jazyk a české prostředí) – vydal ČNI, Praha 2006, ISBN 80-7283-214-X.

Kontakt: cavv@mbox.vol.cz

Nezkrácený článek naleznete v časopise Perspektivy jakosti 1/2008.