Pokusme se spojit příjemné s užitečným a osladit si nezáživné jazykové výklady představou vyhlášeného šarišského medovníku. Popis jeho přípravy by mohl vzbudit zájem nejen u vášnivých kuchařek a gurmánů i  gurmetů, ale také u těch, kteří se soustřeďují v prvé řadě na jazykovou formu sdělení, a poslouží nám jako odrazový můstek k dnešnímu tématu.

Vejce, cukr, tuk, mléko a sodu za stálého míchání vaříme 2 minuty, až hmota zkaramelizuje. Odstavíme a teplé nalijeme do misky s moukou a zpracujeme pomocí vařečky. Ihned vyklopíme na vál a zpracujeme ještě za tepla pomocí malého množství hladké mouky v hladké těsto. Postupně vyválíme 4 tenké placky. Vyválenou placku opatrně přendáme pomocí válečku na vymazaný a vyhřátý plech. Pečeme rychle do lehkého zhnědnutí, po vyjmutí z trouby těsto ihned hojně pokropíme rumem. Po chvilce opatrně pomocí plochého nože sesuneme na rovnou desku. Asi po hodině již můžeme plnit máslovým krémem. Po naplnění medovník polijeme čokoládovou polevou a necháme ztuhnout. Pomocí nože, který vždy nahřejeme teplou vodou, krájíme úhledné kousky.“

Jestliže v deseti nepříliš složitých větách zaregistrujeme pět výskytů výrazu pomocí, pak je určitě něco v nepořádku. Přinejmenším ze stylistického hlediska. Co je vlastně toto pomocí po jazykové stránce? Původně 7. pád podstatného jména pomoc, který v této ustrnulé podobě přešel k jinému slovnímu druhu a plní zcela jinou,  specifickou funkci. 

Stala se z něj takzvanásekundární (nebo také nepůvodní nebo nevlastní) předložka.

Na rozdíl od primárních (původních, vlastních) předložek, které nejsou odvozeny od jiných slov, ale jde o uzavřenou třídu 19 starých praslovanských slov (bez, do, k, na, nad, ob, od, po, pod, pro, proti, před, přes, při, s, u, v, z, za), jsou sekundární předložky slova nebo spojení slov, která nejsou předložkami svým původem, ale vznikla z jiných slovních druhů (ustrnutím nepřímých pádů podstatných jmen – např. kolem, následkem, prostřednictvím, v důsledku, za účelem; nebo z příslovečných výrazů – např. blízko, poblíž, vedle), což ostatně signalizují už jejich názvy. Sekundární předložky tvoří otevřenou třídu, postupem času jich neustále přibývá; v závislosti na úhlu pohledu a míře tolerance bychom jich dnes napočítali několik stovek. Protože jsou sekundární předložky vnímány na pozadí slova (a jeho významu), z něhož vznikly, mají schopnost vyjadřovat významové vztahy mnohem zřetelněji a diferencovaněji než předložky primární. K jejich nesporným výhodám patří také to, že umožňují vyjádřit obsah sdělení zhuštěněji, kondenzovaněji, což nachází své uplatnění především ve vyjadřování odborném. Současně to však ale také znamená, že stejné charakteristiky přinášejí pro jejich užití určitá omezení.

Autorka: Věra Vlková Česká asociace výrobců výtahů

Kontakt: cavv@mbox.vol.cz

Nezkrácený článek naleznete v časopise Perspektivy jakosti 4/2007.