Přesun na obsah

Redakce

Adresa redakce:
Perspektivy jakosti,
Novotného lávka 5, 116 68  Praha 1

Vedoucí redakce:
Markéta Leitermannová

Odborný redaktor:
RNDr. Zdeněk Svatoš

Kvalitně česky

Účelová a dějová přídavná jména aneb řídicí a řídící není totéž

17.1.20082007 / 3celý článek

Možná se teď mnozí budou cítit volbou tématu poněkud dotčeni a považovat je za podceňování či za prázdninové „vození sov do Athén“ neboli nošení dříví do lesa. To už tady přece všechno mnohokrát bylo a všem je jasné... Každodenní praxe však hovoří o něčem jiném. Pomiňme pro tentokrát reklamní kampaně nejrůznějších supermarketů, které nám vytrvale nabízejí „kreslící soupravy, kreslící stojany, kreslící papír, balící papír, lepící pásky, žehlící prkna, holící strojky“ atd., a průběžně a systematicky tak deformují naše jazykové povědomí. Ani v oblasti odborné, o kterou nám jde především, není dosud situace zcela jednoznačná. Svědčí o tom nejen časté dotazy vyplývající z potřeby ujistit se o správnosti řešení, což lze samozřejmě jen vítat, ale mnohdy také výroky typu „Na tom, jak se to napíše, nezáleží, vždyť tomu přece stejně všichni rozumějí!“

Proč tato nová rubrika?

18.1.20082007 / 1celý článek

Téměř každý z nás – i když není zrovna spisovatelem, novinářem či tiskovým mluvčím – produkuje v rámci své práce (i mimo ni, samozřejmě) množství nejrůznějších písemných dokumentů. A přiznejme si, že kdyby naše „hlavní“ produkty měly tolik neshod jako některé produkty písemné, se zlou bychom se potázali. Přitom jakákoli písemnost je také produktem, který má svého zákazníka, ať už vnitřního, či vnějšího, a měla by také mít svou kvalitu – mj. splňovat specifikace (např. pravidla pravopisu), ale hlavně stoprocentně plnit svůj účel, např. poskytovat srozumitelné, správné, resp. zamýšlené, a většinou i jednoznačné sdělení. A ona taková nicotná čárka ve větě, která chybí nebo je navíc, nebo i jiná chybička může znejasnit, pozměnit, či dokonce zcela změnit smysl určitého textu – se všemi někdy i třeba fatálními právními a/nebo finančními následky, nemluvě o vlivu na image nás osobně i organizace, kterou v jakékoli funkci zastupujeme.

Předložky a stylizace jazykového projevu

18.1.20082007 / 1celý článek

Sejde-li se v jazykovém projevu (textu) více předložek vedle sebe, popř. několik předložek spojených spojovacími výrazy, většinou to znamená, že máme problém. Někdy menší a relativně snadno přehlédnutelný, jindy poměrně výrazný: od narušení plynulosti výpovědi přes ovlivnění její jasnosti a srozumitelnosti až po vyjádření gramaticky zcela neúnosné. Užívání předložek totiž vůbec není tak snadné, jak se na první pohled může zdát.

Pomocí, díky a další sekundární předložky

30.4.20082007 / 4celý článek

Pokusme se spojit příjemné s užitečným a osladit si nezáživné jazykové výklady představou vyhlášeného šarišského medovníku. Popis jeho přípravy by mohl vzbudit zájem nejen u vášnivých kuchařek a gurmánů i  gurmetů, ale také u těch, kteří se soustřeďují v prvé řadě na jazykovou formu sdělení, a poslouží nám jako odrazový můstek k dnešnímu tématu.

Pověry a mýty o číslovkách

24.6.20082008 / 1celý článek

Dnešním tématem se tak trochu zpronevěříme zásadě této rubriky, kterou je zaměřovat se na co nejtypičtější a nejnepříjemnější problémy z každodenní praxe. Přesto je to téma zajímavé a poučné, a to i v širších souvislostech. Ale co naplat – spíše tak trochu (hezky česky řečeno) „pro fajnšmekry“. Na příště připravíme opět téma z těch, která nás všechny nejvíce pálí a zlobí.

Další nekončící boj s pověrami a mýty: Čárka před a

2.10.20082008 / 2celý článek

Hned na úvod vážné varování: Domyšleno do všech důsledků, mohl by použitý název dnešního příspěvku svádět k formálnímu přístupu a k mechanickému řešení interpunkce. Na druhé straně však nabízí asi nejstručnější orientační vymezení problému. Všechno, co přijde dál, už bude původní jednoduchou představu jen nabourávat a komplikovat.

Anglické date, datum, data a české datum, data

21.4.20102010 / 1celý článek

Věra Vlková, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha

 „Máte data k těmto datům?“

Zdá se, že pokud jde o data, výpočetní technika a ruku v ruce s ní angličtina nám značně zkomplikovaly život. Jako bychom i tak neměli dost svých vlastních starostí vyplývajících z toho, že čeština je flektivní jazyk (tj. „jazyk vyjadřující gramatické vztahy koncovkami...“ – viz Akademický slovník cizích slov; pozn. red.) a že se musíme vyrovnávat s ne zrovna obvyklým skloňováním podstatného jména datum.

Dobře utajené riziko: záměna podmětu a předmětu

4.6.20102010 / 1celý článek

Věra Vlková, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha

Čeština není angličtina – v angličtině s tím problémy nejsou, v češtině často ano

Místo úvodu malá anketa:  Domníváte se, že výrok „Manželství vám zachrání kampaň“ souvisí s  letošní vypjatou volební (či jinou) kampaní, anebo s bojem proti rozvodovosti? Jinými slovy – má se instituce manželství stát zachráncem kampaně, anebo naopak by měla být kampaň spásou pro zachování manželství?