Pozor, virus! (Achtung, Virus!)

Rainer Stark, Garbsen

Převzato z časopisu QZ 2008 (53) 7, 22–23
© Copyright by Carl Hanser Verlag, München 2008
Přeložil Vratislav Horálek

Paušální požadavek na hodnotu ukazatele způsobilosti C_pk minimálně 1,33 je nerozumný a vplížil se do automobilového průmyslu neoprávněně a proti vůli všech zúčastněných. Metodické návrhy, které logicky a rozumně respektují výrobní praxi, už delší dobu existují. Nadešel čas zatřást s tímto zdánlivě pevně zakotveným pravidlem.

Byla doba, tak před třemi až čtyřmi desetiletími, kdy byli všichni spokojeni, když toleranční pole bylo pokryto 99,73 % rozdělení sledovaného znaku kvality, což odpovídá rozmezí ±3 s normálního rozdělení. Pro důležité znaky kvality bylo možno ještě dodržet určité bezpečnostní pásmo při mezních hodnotách a pro méně důležité znaky kvality byla spokojenost také již při pokrytí užšího oboru než ±3s.

Zavedením ukazatelů C_pk, které popisují vztah mezi rozptýlením hodnot znaku kvality a tolerančním polem, se situace změnila. V automobilovém průmyslu byl totiž prosazen obecný požadavek na kvalitu C_pk > 1,33. Minimální hodnota C_pk kolem 1 při odstupňování podle důležitosti znaku kvality se stala minulostí.
...
Při požadavku na paušální minimální hodnotu C_pk se pracovalo s přáními a ideálními představami. Z toho odvozené modely a normy pak málo vyhovují praxi. Navržená metoda k určení realističtějších minimálních hodnot C_pk přináší naopak řešení, které je pro praxi přístupnější, vhodnější. Předpokládá ovšem, že realita úspěšných podniků bude akceptována taková, jaká je.

Celý článek ve formátu pdf je zde.