O významu a prestiži cen za kvalitu, smyslu a budoucnosti Klubu NQA, spolupráci mezi českými a německými kolegy i lecčem jiném
10.6.20102010 / 1doporučit, tisk
Rozhovor předsedy Klubu Národní ceny kvality ČR ing. Miroslava Tesaře s prof. Günterem Hertelem, členem představenstva Německé společnosti pro kvalitu a předsedou kuratoria Ceny Waltera Masinga.
Profesor Günter Hertel je významnou osobností německého managementu kvality. Od roku 2006 je čestným členem Klubu Národní ceny kvality ČR (Klubu NQA), jako host zažil opakovaně atmosféru slavnostního večera s předáním Národní ceny kvality ČR na Pražském hradě. Měl být také účastníkem a řečníkem na nedávném setkání Klubu NQA, okolnosti mu v tom však bohužel zabránily. Naštěstí předseda Klubu Miroslav Tesař využil již v dosti velkém předstihu jejich vzájemných kontaktů k rozhovoru, který vám nyní přinášíme.
Vzpomínáte si, jak začala vaše spolupráce s Klubem NQA?
Rád si vzpomínám na setkání v Tallinu v Estonsku. Tam se konala (v roce 2006; pozn. M. T.) mezinárodní konference o kvalitě, na které byla poprvé udělena estonská cena, obdoba vaší Národní ceny kvality a naší Ceny Ludwiga Erharda. Večerní ceremoniál se konal v důstojném prostředí radnice hlavního města země. Tam jsme se tehdy setkali – tehdejší předseda vašeho Klubu NQA Petr Sláčala, vy jako člen rady Klubu a já jako člen představenstva Německé společnosti pro kvalitu, který je představitelem výboru pro Cenu Waltera Masinga v Německu.
Myslíte, že existence takové organizace, jakou je Klub NQA, má smysl a budoucnost?
Ano, určitě. Takováto organizace může rozvíjet účinek příkladů, podněcovat vzájemnou užitečnou konkurenci, podporovat politiku, nabídnout benchmarking v oblasti vedení společností a rozhodně podporovat českou hospodářskou a vzdělávací politiku.
Existuje obdobná organizace v Německu?
Ne zcela srovnatelná, ale máme v Německu iniciativy, které chtějí myšlenku kvality v podnikání prosazovat. Jsou to především Iniciativa Cena Ludwiga Erharda a Cena Waltera Masinga.
Iniciativa Cena Ludwiga Erharda (ILEP; e. V., tj. registrované sdružení) [1] motivuje společnosti k tomu, aby se vyrovnávaly s permanentní výzvou excelence, excelentního vedení, aby samy sebe „měřily“, hodnotily, a aby si také nechávaly externími odbornými hodnotiteli posoudit dosažený pokrok směrem k této excelenci. Iniciativa chce podporovat excelenci ve všech oblastech německého hospodářství, od orgánů správy po vědu, od podniků až po politiku. Je vyhlašovatelem Ceny Ludwiga Erharda, která je založena na Modelu excelence EFQM. 
Cena Waltera Masinga [2] je udělována Německou společností pro jakost [3]. Za vědecký přínos je pro řešitele – konkrétní osoby, ne organizace, podniky – vypsána finanční odměna deset tisíc eur. Vědecké přínosy musí významně přispět k teorii o kvalitě a být prokazatelně aplikovatelné.
V Německu existují i další ceny a iniciativy orientované na excelenci, jak na regionální, tak i na národní úrovni. Jejich množství je dost nepřehledné, zároveň ale dokazuje, jak velký význam je přikládán konkurenceschopnosti podniků. Neúplný přehled a porovnání těchto cen (včetně nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních; pozn. redakce) uveřejnil před časem časopis QZ - Qualität und Zuverlässigkeit [4].
Jaká je popularita cen za kvalitu v Německu a jaké výhody účastníci nebo vítězové mají?
Ceny za kvalitu byly dlouhá léta populární spíše mezi zasvěcenými; to se ale v posledních několika letech výrazně zlepšilo, protože se do čela těchto iniciativ postavily osobnosti hospodářského a politického života – přitom však musí být stále vykonávána každodenní mravenčí práce týmem profesionálů.
Nyní je nejdůležitější ocenění, to je Cena Ludwiga Erharta (podle prominentního „vynálezce“ sociálního tržního hospodářství), podporována mnoha firmami, které se většinou soutěže alespoň zúčastnily nebo v mnoha případech byly i vítězi ceny. Seznam obsahuje subjekty od „A“ jako ABB až po „Z“ jako Zentralverband des Deutschen Handwerks – Sdružení německých řemeslníků, tedy zároveň od velkých koncernů po rodinné firmy. To, že se dnes této iniciativy účastní i malé a střední podniky, ukazuje, jak široce jsou myšlenky kvality zakořeněny ve všech vrstvách společnosti.
Zpět ke Klubu NQA. Jakou roli by měl podle vašeho mínění hrát?
Klub vítězů Národní ceny kvality České republiky se může projevovat jen prostřednictvím svých členů. Členové, to jsou podniky a osobnosti, které je reprezentují; tím, jak excelenci uplatňují, jsou příkladem a ty podniky jsou konkurenceschopné.
Na jednu stranu by to měl být elitní klub, na druhou stranu by měl různorodými nabídkami zatáhnout podniky do tohoto hnutí. Taková podpora může obsahovat formy od individuálního poradenství přes nabídky pro další vzdělávání až po organizaci fór a kongresů na téma kvalita a excelence.
To, co jsem už dvakrát zažil jako nádherný slavnostní večer u příležitosti předání Národních ceny za jakost vítězům a oceněným (pořadatel SOK; pozn. M. T.) na různých úrovních, může být dvojsečné:
Z jednoho pohledu jde o velmi důstojné setkání na Pražském hradě, v neposlední řadě i proto, že nad ním premiér nejen přejímá záštitu, ale je také přítomen. (V roce 2009, premiér Fischer; pozn. redakce.)
Můžeme ale také lehce nabýt dojmu, že jsou ocenění rozdávána příliš štědře a jak na běžícím pásu (slovy prof. Hertela v německém originále: „andererseits kann leicht das Gefühl aufkommen, dass Preise mit der Gießkanne ausgeschüttet werden“; pozn. redakce), že ti hlavní vítězové mezi ostatními oceněnými dostatečně nevyniknou...
V každém případě mi chybí veřejně přednesená zhodnocení vyznamenaných organizací, která by dávala vícenásobné poučení – efekt učení a učení se.
Klub NQA by měl vítěze a finalisty z mnoha ročníků ceny za kvalitu, kteří jsou každoročně zváni na Pražský hrad, pozvat na kongres k výměně zkušeností. (Pozn. redakce: Tomuto účelu slouží, příp. by měly sloužit „Konference vítězů...“. Konají se ne zcela pravidelně, zatím poslední uspořádala Česká společnost pro jakost ve spolupráci s Manažerským svazovým fondem v rámci Národního programu kvality 2009 v Praze v červnu minulého roku pod názvem „Jak řešit dopady krize na ekonomiku podniků“; předcházející se konaly v letech 2004 a 2006. Viz též PJ 2009 (6) 2, 5-7.)
Mohl byste jako čestný člen tohoto Klubu navrhnout spolupráci s německými institucemi?
Některé pěkné příklady spolupráce zde již jsou: vždyť jsem už v letech 2007 a 2008 přednášel na setkáních vašeho klubu v krásném městě Brně, potažmo na zámku v Děčíně (v prostorách „Zámecké sýpky“ – objektu Fakulty dopravní ČVUT; pozn. M. T.) na téma „Dlouhodobě udržitelný management“ V této tradici můžeme pokračovat.
Současně se zamysleme, zda by pro členy vašeho Klubu mohlo být prospěšné, když společně se členy Německé společnosti pro kvalitu navštíví podnikatelské subjekty v oblasti Drážďan. Není to logisticky obtížné a mohlo by to být užitečné v různých směrech. Dovedu si představit, že bychom takto mohli navštívit například slavné automobilky jako Daimler/Mercedes a Volkswagen.
Kvalita, a zvláště kvalita strategických rozhodnutí, a podnikatelský úspěch spolu úzce souvisejí. Myslíte, že je to takto vnímáno i širokou veřejností?
V Německu existuje v podnicích veskrze dvojí mínění. To jedno je: „Kvalita je věcí představitelů pro kvalitu.“ – Abych tak řekl, kvalita je delegována na určitý odborný úsek nebo redukována na pouhé technické zajištění kvality (shody).
Jiné pojetí, „kvalita je filosofie a musí být zažita v celém podniku“, je stále hmatatelnější, v neposlední řadě proto, že podpora kvality (v rámci cen za kvalitu, různých iniciativ, všeobecně prospěšných institucí) přednostně prosazuje myšlenku excelence, a také proto, že stále více – přinejmenším ve výuce o podnikovém hospodaření na vysokých školách a institucích dalšího vzdělávání – jsou vyučovány obsáhlé myšlenky TQM, „Total Quality Managementu“.
Konec konců, dlouhodobé studie ukazují, že podniky, které implementovaly myšlenky excelence ve smyslu TQM jako filosofii společnosti, jsou dlouhodobě stabilnější a úspěšnější. A to i, dokonce a právě, v podmínkách současné hospodářské a finanční krize. Výsledky studie ExBa [5] a dalších jsou výmluvné a průkazné.
Příčina trvalé prosperity v krizi je jednoduše identifikovatelná a těžko zpochybnitelná: myšlení o kvalitě je myšlení strategické.
Zdroje a odkazy zmíněné v rozhovoru:
[1] www.ILEP.de
[2] www.walter-masing-preis.de
[3] www.dgq.de
[4] Wildemann H. Preisvergleich. Merkmale internationaler und nationaler Qualitätspreise. QZ 2009 (54) 9, 22-29
[5] ExBa® Benchmarkstudie zur Excellence in der deutschen Wirtschaft. www.exba.de
|
|
Prof. Dr.-Ing. habil. Günter H. Hertel je dlouholetým členem představenstva Německé společnosti pro kvalitu – DGQ. Je předsedou kuratoria Ceny Waltera Masinga. Od roku 2006 je prezidentem Evropského institutu pro postgraduální vzdělávání na Technické univerzitě v Drážďanech (Europäisches Institut für postgraduale Bildung an der Technischen Universität Dresden e.V. – EIPOS).
Byl zakládajícím děkanem Dopravní fakulty Friedricha Lista na Technické univerzitě v Drážďanech (1992–1996), v letech 1996–2006 pak viceprezidentem pro výzkum a technologie DaimlerChrysler, a. s., ve Stuttgartu a Detroitu. Od roku 2006 je čestným členem Klubu NQA České republiky. |
